Sdílený dopravní prostor
Překlad
Slovensky: Zdieľaný dopravný priestor
Anglicky: Shared traffic space
Německy: Gemeinsam benutzer Verkehrsraum
Vymezení pojmu
Sdílený prostor je definován jako cesta nebo místo, navržené za účelem vytvořit pěší pohyb a pohodlí redukováním dominance motorových vozidel, dovolující všem uživatelům sdílet prostor lépe než při klasických pravidlech vyplývajících z běžných modelů dopravy (Reid, Kocak & Hunt, 2009).
Kořeny konceptu sdíleného prostoru mezi vozidly a chodci sahají ke jménu Hans Monderman, k inženýru dopravy, který přišel s konceptem v holandské provincii Frísko. Sdílený prostor se rychle šířil zejména v Dánsku, Německu a ve Švédsku (Hamilton-Baillie, 2008). Největšího vlivu dosáhl ve Velké Británii, kde o něm ministerstvo dopravy (DfT) v roce 2011 vydalo komplexní studii. Jedná se o ulici nebo prostor navržený pro zlepšení pohybu a komfortu chodců. Evropská unie podporuje program InterReg, jímž financuje výzkum v oblasti sdíleného prostoru. V USA se vztahem mezi regenerací měst a kvalitou silnic zabývá Congress for New Urbanism (CNU). Ve Spojeném království se sdíleným prostorem zabývá Commission for Architecture and the Built Environment (CABE Space). Spojené království má přitom nejnižší úroveň podílu chodců a jízdních kol v Evropě; autem se tu jezdí dvakrát více, než se chodí pěšky a jezdí na kole dohromady. Sdílený prostor je doplněn listem hmatatelných ukazatelů sdílení, např. chodci sdílející vozovku. Termín sdílený prostor je také používám pro popis ulic, které jsou navržené pro minimalizaci hranice mezi chodci a vozidly (Moody & Melia, 2011). Sdílený prostor je v současnosti široce akceptovaným principem na většině území Skandinávie.
Sdílený prostor vychází z porozumění behaviorální a environmentální psychologii a měnícímu se pohledu na riskantní a bezpečné chování. Sdílený prostor nabízí soubor principů, které navrhují nové možnosti úspěšné kombinace pohybu s dalšími občanskými funkcemi ulic a veřejného prostoru. Veřejný prostor je vytvořen dle předpokladů o chování člověka v dopravě a o bezpečnosti na silnicích. Vznikají nové příležitosti, které dovolují, aby byla doprava integrována do komplexu neformálních sociálních protokolů o veřejném prostoru bez ztráty bezpečí, mobility či přístupnosti. Sdílený prostor může reprezentovat důležitý krok k rozšíření příležitostí pro komunity a individua, aby ovlivňovaly a formovaly stavbu životního prostředí tak, aby podporovalo rozmanitost, odlišnost, kvalitu a civilizovanost.
Na druhou stranu hromadění ,,silničního nepořádku“ – značek, značení, signálů, patníků, obrubníků a bariér spojených s dopravním inženýrstvím – pouze manifestuje opatření, která se snaží regulovat a kontrolovat pohyb. Tato opatření představují zdroje snížení vizuální a prostorové kvality ve veřejném prostoru. Obavy ze změti přicházejících podnětů jsou předmětem psychologie zabývající se uživateli silnic.
Základní změny v přetváření sdíleného prostoru tkví ve využití síly pozorování a podpoření interakce mezi chodci a automobily. Pokud jsou si řidiči vědomi, že jsou integrováni do prostoru chodců, pak se chodci i řidiči nacházejí v bezpečném prostředí (Kaparias, Bell, Miri, Chan & Mount, 2012).
Sdílený prostor byl navržen z veřejného prostoru, je zacílen na prostorovou a demografickou kvalitu při hledání řešení problémů ve veřejném prostoru. V tomto přístupu ke sdílenému prostoru jde o veřejný sektor v srdci společnosti, který slouží k setkávání, umožňuje svobodné provádění běžných činností a relaxaci. Návrh sdíleného prostoru by měl reflektovat různé funkce a významy těchto prostorů pro obyvatele. Cílem je navrhnout sdílený prostor v rovnováze s pohybem, obýváním a všemi ostatními prostorovými funkcemi. Koncepce sdíleného prostoru může záležet na specificitě národních a mezinárodních zájmů. Nová proměna sdíleného prostoru se vrací zpátky k samotným uživatelům veřejného prostoru.
Původní záměrem bylo snížení dopravních nehod, dopravního přetížení a zvýšení proudu dopravy. Dopravní inženýři věřili, že tato forma segregace bude hlavním důsledkem sdíleného prostoru i na dalších silnicích. Sdílený prostor je součástí klíčové politiky pro efektivní dopravní cirkulaci, přechod na pěší turistiku a cykloturistiku, vylepšení veřejné sféry a podpory veřejného zdraví. Příkladem těchto prostorů jsou Franeker Duke of Saxe Avenue, Appelscha camping Roggenberg, Njega center apod. (Shared Space, 2011).
V současnosti je sdílený prostor důležitým tématem. Je potřeba překonat mnoho bariér, vytvořit mnohá pozorování a provézt evaluace. Otázkou zůstává, jak překonat a vyřešit situaci na rušnějších silnicích a křižovatkách. Vztahu mezi vizuálními vodítky (zdánlivá šířka silnic, značky, obrubníky a dopravní značení) a chováním řidiče zůstává málo porozuměno.
Konec separace dopravního pohybu a veřejného života a kroky směrem ke sdílenému prostoru hrají důležitou roli v propojení nesourodých disciplín. Důsledkem integrace inženýrů, městského designu a přínosu z pohledu člověka je šíření povědomí a znalostí pro vytvoření lepšího sdíleného prostoru.
Další související pojmy
Společný prostor.