Vnímání rizika

Překlad

Slovensky: Vnímanie riziká
Anglicky: Risk perception
Německy: Risikowahrnehmung

Vymezení pojmu

Pojem riziko pochází ze 17. století. Původně označoval vystavení se nepříznivým okolnostem. V dopravním prostředí je největším rizikem selhání lidského faktoru. Vnímání rizikových situací v dopravním provozu je důležité. Nedostatečná identifikace rizik vede ke zvýšené náchylnosti k dopravním nehodám. Hodnocení rizika v dopravním prostředí je však náročné, neboť situace, které se mohou stát náhle rizikovými, jsou velmi rozmanité (Štikar, Hoskovec & Šmolíková, 2006).

Havlík (2005) udává, že schopnost předvídat a vnímat rizika je typickým rysem zkušených řidičů, kteří jezdí bez nehod. Tato schopnost se zlepšuje s praxí, lze se ji naučit. Předvídavost souvisí s inteligencí, koncentrací, pozorností, vnímáním, myšlením, pamětí, představivostí a se schopností učit se ze zkušenosti. Bez dostatečné předvídavosti nelze bezpečně předjíždět.

Vnímání rizika v dopravě je především ovlivněno dopravní výchovou. Vnímání potenciálního rizika je nedostatečné zejména u dětí. Vzhledem k nezralosti nervového systému nejsou děti schopny odhadnout rychlost ani vzdálenost přijíždějících vozidel, hůře lokalizují zvuky v prostoru, mají užší zorné pole než dospělí a jejich reakční čas je oproti dospělým významně prodloužený (Zvadová & Nejedlá, 2015).

Děti jsou vedeny k vnímání rizika tím, že se učí rozpoznávat hrozící rizika a uvědomovat si je. Jsou upozorňovány na typická riziková místa a nebezpečné situace. Učí se zvládat správné chování v zátěžových dopravních situacích a trénovat koncentraci v dopravním prostředí. Dále jim jsou připomínány správné způsoby dopravního chování (Zvadová & Nejedlá, 2015).

Zhoršené vnímání rizika se objevuje i u dospívajících osob, a to především díky jejich nízkému věku, nedostatku řidičských schopností, sociální a emoční nezralosti, nedostatečné schopnosti vnímat potenciálně nebezpečné situace jako rizikové a případně rizikovému způsobu jízdy, příliš rychlé jízdě či jízdě pod vlivem návykových látek. Preventivními opatřeními, která si kladou za cíl naučit mladé účastníky silničního provozu vnímat potenciální rizika, jsou dopravní výchova, kvalitní výuka v autoškolách, bodový systém, řidičské oprávnění na zkoušku a dopravněbezpečnostní kampaně zaměřené na tuto cílovou skupinu (Zvadová & Nejedlá, 2015).

Podle Fullera a Santose (2002) mladí řidiči nedokážou plně identifikovat rizikové situace a snáze se do nich dostávají. Štikar et al. (2003) říká, že u mladých řidičů je problematičtější podceňování rizikových situací než přehlížení nebezpečí. Zkrátka si myslí, že svět je bezpečný a jim se nemůže nic stát.

Rehnová (2007) se domnívá, že mladí řidiči se příliš soustředí na aktuální okamžik. V dopravním provozu selhávají, protože jim chybí vědomí zodpovědnosti a nejsou schopni správně předvídat následky svého jednání. Na silnicích se více předvádějí a podceňují případná rizika.

Lerner (2001) říká, že nezkušení řidiči mají nižší schopnost zaznamenávat dopravní rizika a pokud je zachytí, reagují na ně s delší časovou prodlevou. Riskantním dopravním situacím nepřikládají dostatečnou váhu. Obecně mají nižší schopnost předvídat rizika na silnicích.

Rizikové situace jsou podle Havlíka (2005) ošidné svou náhlostí a neočekávaností, kdy řidiče zaskočí nepřipraveného. Takové situace lépe zvládají muži, kteří na ně zpravidla dokážou racionálně zareagovat. Ženy si rizikové situace snáze všimnou, ale většinou se při řízení vozidla rozhodují delší dobu, což je právě v krizových situacích nevhodné.

Další související pojmy

Předvídání rizika, předvídavost, opatrnost.

Odkazy

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/Nove/prevence_sazba_cor_6.pdf
http://www.uszsmsk.cz/Default.aspx?clanek=2941